Dva lidi v cizině

1. února 2016 v 17:09 | Anna |  Listy z deníku mého života
Ve skutečnosti jsme byli čtyři. Kamarádka k Vánocům dostala zájezd do Drážďan a ještě na Štědrý den mi volala, jestli bych nejela společně s ní a její rodinou. Je to už skoro měsíc, ale ty vzpomínky jsem si chtěla zaznamenat na papír. Vlastně, na blog.


Mně vstávání nikdy moc nešlo. Držím se svého vlastního pravidla "Vstávat, když na hodinách není dvouciferné číslo je blbost". Ale tu sobotu jsem vstávat musela, abych už v šest patnáct seděla v pekárně Ječmínek u metra, kde jsem se měla s E. sejít.
Její rodina byla moc milá. Oba její rodiče vypadají přesně jako ti lidé, které vidíte v romantických komediích. Jako lidé, kteří spolu zažili krásný romantický příběh. Společně jsme tedy jeli metrem na Hlavní nádraží, odkud jsme měli jet.

Těšila jsem se jako malé děcko. V životě jsem nebyla v cizině s někým jiným, než se svou rodinou. Navíc, na hranicích jsme si u čerpací stanice koupili snad tu nejlepší kávu, kterou jsem kdy pila! Celkově si myslím, že jsem v Německu přibrala tak tři kila navíc. A to nebylo ani v plánu, zahrát si na vysavač!

Ten den byla neskutečná zima. Celou prohlídku drážďanských památek jsem dýchala vydýchaný vzduch ze své šály, takže jsem přes zamlžené brýle nic neviděla. Zatímco já měla alespoň ty rukavice a obří šálu, E. měla jen něco, co vzdáleně připomínalo šálu, ale vypadalo to spíš, jako vypelichaný koberec.
Když jsme prohlídku přežili ve zdraví, ačkoli úplně zmrzlí, šli jsme směrem k nákupnímu centru. Bylo k neuvěření, kolik tam bylo obchodů! Myslím, že kdybych jen trochu chtěla, našla bych tam i prodej velbloudů! Ovšem, my jsme místo pátrání po velbloudech zamířili do jiných končin...

Mám nakupování ráda, člověk myslí na jiné věci a odreaguje se. I když, je to docela mrhání časem a penězi. Naneštěstí mi to ten den bylo jedno. Navštívili jsme plno obchodů, ale nejvíc jsme byli paf z hračkářství. Bylo v takovém americkém stylu, nikde ani noha a bylo obří. A navíc bylo propojené s hudební sekcí. Hudbu miluji a tak mě to potešilo. Koupila jsem jedno ze svých nejoblíbenějších alb, které mi teď zní pokojem v jednom kuse. Inu, That's the Spirit se Bring Me The Horizon opravdu povedlo.

Domů se mi pochopitelně vůbec nechtělo. Byl to úžasný výlet a hlavně byl s člověkem, kterého mám velmi ráda a dělá mě šťastnou. Jsem ráda, že existují skuteční přátelé, kteří vás podrží ve všem, ať už dobrém nebo zlém.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness | Web | 1. února 2016 v 17:26 | Reagovat

Krásný článek. Jak já miluju výlety! :) Velice často mám velké nutkání odjet z tohoto státu a poznávat nové země. Na duben se mi rýsuje Vídeň, tak snad to vyjde. :)

2 Anna | Web | 1. února 2016 v 17:31 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se ti článek líbil :).
Cestování je úžasný koníček a díky bohu můžeme cestovat (alespoň u nás), jak se nám zlíbí.
Vídeň mě také láká, ale vypadá to, že se do ní nejdřív podívám, tak o prázdninách. Snad se ti tam bude líbit!

3 Lucka | E-mail | Web | 2. února 2016 v 18:37 | Reagovat

Moc hezky jsi to napsala, hned jsem si vzpomněla na svou návštěvu Drážďan, i když je to už pár let zpátky. :-) Byla jsem tam na Vánoční trhy a takovou tu celkovou prohlídku, vstávali jsme tehdy ještě dřív než ty, ale stálo to opravdu za to. Já vůbec ráda jezdím do ciziny, na jiná místa, která jsem ještě nenavštívila, člověk tam může nasát atmosféru a tak nějak poznat jiný život v jiném městě... :-) Jsem moc ráda, že sis výlet s kamarádkou užila, protože takové chvíle jsou opravdu k nezaplacení a člověk z nich potom těží, když má temnější období. :-)

4 Anna | Web | 2. února 2016 v 21:28 | Reagovat

[3]: Naše škola jezdí na Vánoce také do Drážďan, ale je to nepovinné a přece jen, před Vánoci i dost drahé. Takže já osobně nejezdím.
Cestování je úžasné odreagování. Někdo cestuje jen, když dostane pracovní nabídku, ale někdo, jako například já, miluje poznávání nové kultury a místních zvyků.
Souhlasím s tebou, že když je člověk potom v depresi nebo mu je zkrátka na nic, rád vzpomene na takové chvíle, jako je strávený čas s přáteli :).

Děkuji za komentář!

5 Anice | Web | 3. února 2016 v 18:32 | Reagovat

Někdy tě vezmu na výlet do Prázdninové lhoty, moje milá xD

btw kde je víc fotenek?

6 Anna | Web | 3. února 2016 v 20:46 | Reagovat

[5]: Už se nemůžu dočkat, můj drahý xD

Fotky sice mám, ale řekněme, že jsem úplně nevěděla, jestli tu chci dát třeba fotku kamarádky - nevím, jestli by byla ráda.

7 Kate | Web | 4. února 2016 v 16:44 | Reagovat

Hrozně krásně píšeš :) Do Drážďan vlastně jezdím docela často, ale vždycky jsem nadšená :)

8 Anna | Web | 4. února 2016 v 17:29 | Reagovat

[7]: Děkuji :).
Závidím ti, že máš tu možnost takhle cestovat, já se do ciziny dostanu jen dvakrát za rok a to jsem ještě ráda :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama