Vzhůru do oblak až za oceán!

15. dubna 2016 v 17:20 | Anna |  Listy z deníku mého života
Ráno mě táta vzbudil jako každý normální den, jediný rozdíl byl v tom, že to normální den nebyl. Alespoň ne pro mě. Jistě za to mohlo i to, že to bylo poprvé za opravdu dlouhou dobu, kdy jsem se do školy těšila. Ale myslím, že skutečným důvodem bylo loučení s tátou, kterého celý dlouhý týden neuvidím.

Když mi táta oznámil, že po mnoha letech poletí opět do USA, konkrétně do města Las Vegas ve státu Nevada, měla jsem radost za něj. Myslím, že tuhle vášeň cestovat mám zkrátka v genech - ať už z tátovi nebo máminy strany. Jednou jsme s tátou strávili celou noc tím, že jsme poslouchali na nějaké letecké stanici přistávání letadel v Praze a běhali z jeho pokoje v horním patře po schodech dolů do poschodí, až na zahradu, kde jsme se dívali jak letadlo Boeing 717 letí nad našimi hlavami. Bylo to tak vzrušující.


Táta letí do Vegas pracovně, takže nás s sebou vzít nemůže, což mi je pochopitelně líto, ale na druhou stranu nežárlím - proč také? Věřím, že se tam jednou sama podívám a do té doby počkám a budu se těšit z jeho úspěchů.
Ale jako každé malé dítě i já jsem ho uprosila, aby mi ze světa za oceánem něco přivezl - časopis. Možná je to směšné, ale já jsem zkrátka milovník časopisů, nýbrž těch v angličtině (ze kterých se i skvěle učí). Takže mi slíbil, že mi přiveze mé vlastní číslo Vogue. A krom této drobnosti nafotí i mnoho fotek! Už dříve jsem psala o jeho vášni k focení v tomto článku, takže jsem zvědavá co všechno vyfotí a jak zdařilé jeho fotky budou.

Stále mi připadá představa, že je možná právě teď někde nad oceánem, nebo že zrovna teď nastupuje do dalšího letadla se spojem London - Las Vegas, vzrušující. Že je váš blízký tisíce kilometrů od vás a přitom ví, že existujete, že jste tady a čekáte na jeho návrat. Musí to být velmi zvláštní pocit.

Jsme tady a čekáme na tebe, tati. Vrať se nám v pořádku domů.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Clara Black (Azzie) | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 17:41 | Reagovat

Cestování je úžasný. Člověk se podívá na úplně jiná, různá místa a hodně se toho dozví, něco taky zažije :-)

2 Anna | Web | 15. dubna 2016 v 17:47 | Reagovat

[1]: Souhlasím. Znám lidi, kteří se chtějí usadit a mít rodinu předtím, aniž by cokoliv viděli ve světě. Je to snad jediný způsob žití, který nechápu.

3 Anita Barrasa | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 18:36 | Reagovat

To jsme na tom podobně, také miluju cestování, asi mám už od narození toulavé nohy a ráda objevuju nové věci. Výlet přes oceán musí být ještě více vzrušující. Moje máma kdysi letěla do Ameriky a pamatuji si, že jsem chtěla jet s ní, ale jen jsem zůstala doma a napjatě čekala, co mi z cest přinese. To se dá považovat za takovou slabší náplast. :)

4 slunecnyden | Web | 15. dubna 2016 v 18:50 | Reagovat

Moc hezký článek, snad taťka bude mít čas na ty fotky... U nás většinou když jedou někam pracovně, tak poznají jen jinou firmu a hotel .-)

5 Leri Goodness | Web | 15. dubna 2016 v 19:35 | Reagovat

Miluju cestování. Strašně ráda poznávám nová místa, kde mě lidi neznají, mnohdy porovnávám úroveň u nás a v zahraničí, mentalitu společnosti, chování...dokázala bych si představit, že bych strávila svůj život ježděním po různých státech. Krásný článek :)

6 all-is-magic | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 19:39 | Reagovat

Já taky miluju cestování... Mě naštěstí táta vzal na svou pracovní cestu do Hong Kongu, kde jsem fungovala jako překladatelka :)

7 Anna | Web | 15. dubna 2016 v 20:09 | Reagovat

[3]: Já jsem přes oceán nikdy neletěla, ale Amerika mě strašně láká - a nejen Amerika, třeba i Austrálie, Nový Zéland, nějaké státy v Asii... je toho mnoho!

[4]: Táta většinou také žádný čas nemá, většinou se ale den volna najde vždycky, takže to potom (prý) balí a nakupuje co se dá :).

[5]: Ano, dělám to též. Je zajímavé pozorovat myšlenkové pochody tady a jinde, je to jakýmsi způsobem zvláštní a pro mě už zcela typické, když vyrážím do světa :). Jsem ráda, že se článek líbil!

[6]: To by se mi líbilo :). Ovšem, oba moji rodiče se anglicky domluví (ačkoli táta má strašný český přízvuk), takže překladatele nikdo nepotřebuje - navíc, já jsem spíše "začínající-pokročilí", alespoň tak se nazývám, když se doma učím slovíčka :D :).

8 Smilee | Web | 15. dubna 2016 v 20:16 | Reagovat

[2]: Přesně! Úplně mi mluvíš z duše. Než se někde usadím, chci vidět spoustu věcí a zůstat zahrabaná v tomhle malém zapadákově je prostě promrhaný život. Alespoň tak to přijde mě.

Do Vegas bych se taky chtěla někdy podívat. Vlastně bych chtěla vidět strašně moc. Cestování je v naší rodině hodně oblíbené, ale zatím nikdo z nás se nedostal zase až tak daleko.
Tak doufejme, že nám všechny sny o cestování vyjdou :))

9 Anna | Web | 15. dubna 2016 v 20:24 | Reagovat

[8]: Jsem ráda, že to vidíš stejně a nejsem jen "ta divná holka".
Myslím, že ani naše rodina by se do světa nepodívala, ale táta má určitým způsobem kliku na práci a zaměstnavatele. Jinak jsme jako rodina byli nejdál na Kanárských ostrovech - za což, jen tak mimochodem, mohla také někdejší taková práce.

10 penispasta | E-mail | 15. dubna 2016 v 22:25 | Reagovat

Moc pěkně napsané :)
Taky ráda cestuju a do Las Vegas bych se  ráda podívala....nejlépe se svojí nejlepší kamarádkou (asi víš) :)♥

11 Džejní | Web | 16. dubna 2016 v 9:13 | Reagovat

cestovanie mam tiez velmi rada a verim, ze sa dostanem este na vela miest. ked moj otec chodi na sluzobky, priznavam, ze mu tak trochu zavidim, ale zaroven viem, ze ma este dost casu na to, aby som tie miesta navstivila aj ja. v USA sice este nikdy nebol a mna to tam popravde tiez az tak netaha. ale musi to byt poriadne dobrodruzstvo. tak hlavne nech sa tatino vrati v poriadku naspat domov :)

12 Anna | Web | 16. dubna 2016 v 9:26 | Reagovat

[11]: Samozřejmě i já závidím tátovi, ale na druhou stranu vím, že on tam nejede úplně za zábavou a jakýmsi způsobem doufám, že jednou budu mít i já možnost podívat se za Atlantik :).
Mě víc než USA láká Asie, ale jednou bych chtěla žít v spíše v té Americe nebo v Británii.

V to plně doufám, v pět hodin ráno prý přistával :).

13 Anna | Web | 16. dubna 2016 v 23:09 | Reagovat

[10]: Promiň, že odpovídám až teď, měla jsem za to, že jsem reakci už napsala :).
Jsem ráda, že se ti článek líbil. Las Vegas hodlám jednou navštívit s jednou skvělou osobou ❤. Jen by mě upřímně zajímalo, kde vezmeme peníze na letenky, když už i ta trocha dochází na jídlo :D.

14 Lucka | E-mail | Web | 19. dubna 2016 v 16:38 | Reagovat

Páni, tak to musí být báječné. Amerika je pro mě osobně srdcová záležitost stejně jako Británie, obě země bych chtěla navštívit, procestovat a zažít si tu atmosféru, kterou dosud lapu jen z fotek, plakátů a filmů... Já bych jednou ráda cestování spojila s prací, což doufám, že se mi povede, a potom bych se na spoustu míst ráda podívala svýma vlastníma očima, prošla si je, nadechla se toho všeho... Chjo, už jsem zase zasněná, už aby tohle období přišlo. :-) Ať se taťka v pořádku vrátí, snad přiveze spoustu fotek (o některé se s námi závistivci můžeš potom podělit). :-)

15 Anna | Web | 19. dubna 2016 v 18:59 | Reagovat

[14]: Já bych jednou chtěla žít sama v cizině, nejlépe někde v USA nebo právě Británii, abych to měla k domovině blíže :). Už od malička se "šprtám" anglická slovíčka a doufám dopředu, že se mi na střední poštěstí a dostanu stipendium na studium v cizině.
Rozhodně se podělím! Ať už tady či na instagramu :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama