Elita

25. června 2016 v 9:22 | Anna |  Recenze pro mudly

Poté, co mi skončilo období stresu a učení, jsem se rozhodla sáhnout po jedné z hromádky knih, která se mi začala hromadit nejen na nočním stolku, ale vlastně všude po mém pokoji. Byla jsem sama na sebe naštvaná, když mi žádná s knížek nepřišla vhod a u žádné jsem nevydržela déle než čtvrt hodiny. A tak jsem s povzdechnutím sáhla po mých třech nejmilejších knížkách, o první z nichž jsem vám už psala recenzi. Protože knížky o obyčejné poddané Americe a princi Maxonu mě dokáží zabavit i na déle, než na patnáct minut.


Jak už jsem tedy zmiňovala, o prvním díle ságy (pojem trilogie už použít nemohu, není to totiž tak docela pravda, viz. níže - text, kde o tom hovořím, je dán do tučného písma) Selekce (doporučuji si přečíst nejdříve recenzi na ní), jsem vás informovala koncem prosince. Přestože jsem vás ale informovala jen o jedné z těchto knih, přečetla jsem je všechny za necelý týden. Cítím se být sama na sebe pyšná, protože za poslední dva dny jsem zvládla všechny tři knížky znovu.

Elita je druhou knihou ságy a navazuje na Selekci.
Děj začíná přesně tam, kde by ho každá čtenářka chtěla, ale nejspíš neočekávala - na Maxonově hrudi. Ale abych nezabíhala příliš do detailů, prozradím jen, že z původních třiceti pěti nápadnic, se počet dívek smrskl na šest, na tzv. Elitu. America, oblíbenkyně prince Maxona, se stále potácí mezi dvěma vztahy; její bývalý přítel Aspen se totiž nachází v paláci a ke všemu je její stráží u komnaty téměř denně. A princ Maxon, o kterého usiluje dalších pět dívek, se jí snaží dokázat, že je schopný celou soutěž ukončit, pokud mu řekne, že ho doopravdy miluje. Oba muži jí dávají spoustu času, ale pokud se America nerozhodne rychle, přijde o oba.
A tak se mladá dívka a účastnice Selekce ocitá v milostném trojúhelníku, který může rozluštit jedině ona sama.


"Love is beautiful fear."

(překlad: Láska je překrásný strach.)

Já mám buď nějaký druh úchylky, nebo to tak má každý knihomol, netuším. Ovšem, obálka knihy je pro mě jednou z nejdůležitějších věcí na knize, ačkoli se to zdá být trochu snobské a povrchní. Ale přece jen, pokud mě kniha nezaujme na první pohled, co mě přiměje k tomu, abych ji věnovala v knihkupectví pozornost?
Tato obálka mě nezklamala - právě naopak! Červený lesklý a na místech vystouplý přebal knížky mě nadchl už jen kvůli materiálu z kterého byl vyroben. A potom ty šaty na obálce... ach! Na pořízených fotografií jste si jich mohli všimnout a nevěřím nikomu, kdo mi do komentářů napíše, že ho přebal nezaujal! Já ho hodnotím velmi kladně a nemohu mu nic vytknout.

Kiera Cass je pro mě stále oříškem. Přestože miluji její knížky, četla jsem jen její díla patřící k Selekci, takže jí doposud nemohu nazývat mou oblíbenou autorkou. Doufám však, že se i v českých knihkupectví (a knihovnách) objeví další z řady jejích knih - a budou to už jiné příběhy, než o osudech lidí z fantastické země Illey.

Hrdinové příběhu jsou stejní jako v Selekci, což dává smysl, když se jedná o pokračování, že. Přesto bych zde popsala, jak se jednotlivé postavy vyvíjely v průběhu celého děje a zda se vyvinuly dobře či špatně.
America, kterou jsem v první recenzi a první knize popisovala jako dívku, kterou nemáte chuť rozmáznout jako mouchu, se, dle mého, moc nezměnila. Byla stejně odvážná (což mě ani moc nezaujalo, vzhledem k tomu, že je každá druhá hrdinka dívčího románu až nadlidsky odvážná), rozhodnutá čelit pravdě a stále pevně rozhodnutá bojovat za lásku k oběma mužům. Rozhodně jí ale poznamenal osud Marlee, který vlastně zamýchal celým osudem (a dějovou linií) příběhu. Též se mění Američčiny city k Aspenovi i Maxonovi a máme možnost dozvědět se něco o historii státu Illeá.
Maxona stále nedokážu tak úplně popsat, což mě rozhodně mrzí a štve. Vzhledem k tomu, že u nás má však v srpnu tohoto roku vyjít Šťastně až navěky, kde si přečteme pár kapitol z jeho pohledu, odpouštím autorce, že se Maxon zatím moc neprojevil, mimo to, že jsme zjistili, že líbá hůř než Aspen - prý.
Přestože jsem v týmu Maxona, Aspena obdivuji a má v mém srdíčku též zvláští místo; může za to jeho úžasná povaha a jeho sebeobětování, co se týče jeho lásky k Americe. V Elitě nedostal moc prostoru, ale v posledním díle si ho užijeme víc, než dost.


Když po mně někdo chce, abych mu řekla, o čem tyhle knížky jsou, váhám. Nedokážu jim říct vše, protože je zápletka knihy velmi rozrostlá a fantazijní, nikoli však složitá. Líbí se mi na ní, že autorka se nebála vytvořit část území podle svého, ale brala ohledy i na skutečnost - příkladem je například zeměpisná poloha států. Mluví se zde o Itálii či Německu, dokonce i Nové Asii.

Na začátku recenze jsem zmiňovala, že tuto ságu už nemohu nazývat trilogií - důvodem je to, že před pár dny u nás v Česku vyšel čtvrtý díl a to Dcera. [SPOILER] Kniha by měla být o dědičce trůnu a dceři Maxona a Americy. A nejen o ní, ale o její Selekci a o tom, že do zámku se tentokrát dostává třicet pět nápadníků - chlapců, kteří budou bojovat o tuto mladou dívenku.

Knihu doporučuji stejně, jako tomu bylo u Selekce, přestože prvnímu dílu se Elita rozhodně nevyrovnala. Řekněme si však narovinu, že druhé a další díly překonají ty první jen málokdy.

9/10*

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shetlandy | Web | 25. června 2016 v 11:40 | Reagovat

Elitu jsem měla přečtenou za den, nyní vedle sebe mám otevřenou První a za sebe musím podotknout, že se mi z těchto tří dílů líbí nejvíc - v předchozích dílech mi America příliš sympatická nebyla, ve třetí díle se to ale lehce mění, alespoň z mého pohledu.
Není to nejlepší série, kterou jsem kdy četla - je spoustu jiných, které ji převyšují, ale je to pěkná a čtivá oddechovka a tedy uvažuji o tom, že k prvnímu dílu dokoupím také další. Někdy, až dokoupím série, které jsou pro mě hlavními.

2 Anna | Web | 25. června 2016 v 12:01 | Reagovat

[1]: Já osobně mám Elitu ze všech třech hlavních knížek nejméně ráda - přesto k sérii patří a nemohu ji hodnotit záporněji. Série Selekce je pro mně osobně nejlepší sérií, kterou jsem měla tu čest zatím číst - je spousta knížek, které se přibližují k ní, ale já si postavy a osudy lidí v těchto knížkách jednoduše zamilovala.
Já mám tedy všechny knížky doma - z toho Selekci, Elitu a První v boxu - a včera jsem si byla vyzvednout knížku Dceru, kterou už mám z polovinu dočtenou :).

3 Fredy | Web | 25. června 2016 v 13:53 | Reagovat

máš krásný nohy :-)¨
a pěkný fotky :-)

4 Whirpy | E-mail | Web | 25. června 2016 v 23:48 | Reagovat

O knížce jsem slyšela, ale momentálně čtu spíše klasiku a hlavně Tolstého, Vojna a mír ♥.

Jinak můj email je zde: whirpy@email.cz
můžeš mi tam napsat požadavky na design a nějak se domluvíme. :)

5 Anna | Web | 26. června 2016 v 16:50 | Reagovat

[4]: Ach ano, klasika je úžasná, miluji hlavně literaturu 19. století :) Rozhodně zkus Janu Eyrovou nebo Na Větrné hůrce :)

6 Gabriella | Web | 26. června 2016 v 18:40 | Reagovat

Četla jsem Selekci a jenom půlku z této knihy. Upřímně první díl se mi zdál o něco lepší a tento byl takový zdlouhavý. Ale hlavně mi to zkazila spolužačka, která mi většinu zásadního děje prozradila :/

7 Anna | Web | 26. června 2016 v 18:44 | Reagovat

[6]: Ano, to znám - můj bratranec mi to samé udělal s mnoha knížkami a nemálokrát jsem mu vyhrožovala smrtí :D. I přesto si myslím, že některé věci v knížce prostě vyzradit nejdou, hlavně mé milované romantické scénky; ty mi nikdy nikdo nezkazí :).

8 E. | Web | 28. června 2016 v 16:59 | Reagovat

Já nejsem moc velký čtenář, tudíž volím raději knížky, které nejsou moc dlouhé ani nemají více dílů :D
Samozřejmě souhlasím s tím, že mě musí zaujmout obal knížky, jináč mě nic nevede k tomu, abych si knížku koupila či ji dokonce četla.
Hned, jak jsem klikla na článek, tak jsem uviděla obal knížky a skutečně je moc lákavý a hezký, koukala jsem se na něj dokonce chvíli déle než je u mě zvykem.

9 Anna | Web | 28. června 2016 v 20:31 | Reagovat

[8]: Obálky jsou nejdůležitějším bodem knihy, řekla bych. Ovšem, někdy se stane, že ze všech koutů internetu na nás dopadají doporučení na knížky, které hezké obálky ani nemají, ale jsou skvělé - viz. Ten kdo stojí v koutě.

10 Kory | Web | 12. července 2016 v 13:03 | Reagovat

Zrovna to čtu. Nemůžu říct, že to nemá svý pozitiva, ale je to tak strašně iritující! Nedokážu pochopit, co si na tom všichni tak vychvalujou. Vždyť je to klasickej barbie film, kterej se pokusil spojit s young adults žánrem. Jedinej, koho bych tam tak nějak dokázala akceptovat, byl ten Aspen, ale ten musel bejt taky debil, když miloval Americu.

11 Anna | Web | 12. července 2016 v 22:04 | Reagovat

[10]: Zajímavý názor :D. Já osobně na tom miluji tu... naivitu propojenou se skutečností. To, jak obyčejná dívka našla svého skutečného prince. Jako Popelka. Takže já na tom oceňuji tu nesmírně vyšperkovanou naivitu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama