Jak jsem si udělala v pondělí volno

24. října 2016 v 15:02 | Anna |  Listy z deníku mého života
Klidně se mi zasmějte, protože já sama se sobě směju (tedy potichu a v nitru, protože nahlas by to bylo celkem divné). V minulém článku jsem básnila o tom, jak chci blog posunout na nový mezník a jaké změny hodlám provést. Takže po mé včerejší snaze shrnout vám můj názor na výchovu dětí dvou homosexualů, jsem to opět stočila k tomu, že jsem si udělala kafíčko, s rachotem nastartovala postarší počítač v mém pokojíku, na youtube si našla mé aktuální oblíbené album Unleashed od Skillet a začala psát další z dlouhé řady článků, které vám přiblíží jeden z mých obyčejných dnů.


Od čtvrtka jsem doma. Vlastně to nebylo ani v plánu, ve středu večer jsem dodělávala prezentaci o Prosperitě v ČSR po první světové válce do dějepisu a opakovala jsem si látku z matiky, z které jsme měli následující den psát. No a pak jsem se ráno vzbudila a bylo mi hrozně. Nemohla jsem dýchat, jak jsem měla ucpaný nos, v krku mě pálilo, hlavu jsem měla v jednom ohni. Do pátku jsem zůstala doma a přes víkend mi už bylo zase dobře a já počítala s tím, že v pondělí jdu na ty dva dny normálně do školy. Vzhledem k tomu, že jsme se dneska stejně neměli učit, mě mamka nechala ještě doma, abych se při trajdání venku někde nenachladila. Díky jí za to.

Dnešek začal tím, že jsem se vzbudila v půl desáté a krásně vyspatá (miluju, když nemusím jít do školy, když ostatní musí) jsem zamířila do koupelny, abych si umyla vlasy. O hodinu později jsem už s vyfénovanou a vyžehlenou hlavou staženou do volného culíku snídala toasty s lipovým medem a dívala se na nějakou hrůzu v televizi. Chvíli poté, co jsem u telky poskládala ponožky, které mi k práci zadala mamka, mě náš pes svým štěněcím pohledem ukecal i na procházku. Natáhla jsem si na sebe tedy své oblíbené džíny, nějaké růžové tílko, které jsem vytáhla z pyramidy dalších a mikinu s kapucí a v rychlosti jsem čapla vodítko s obojkem.


Miluju podzim. Ty barvy, ten příjemný mráz, který vám běhá po zádech, když zafouká vítr. Ale hlavně oceňuji ten čistý vzduch. Myslím, že ti z vás, kteří máte astma, nebo alergii, mi dáte jistě za pravdu.
U nás ve vsi je malý lesík. Je téměř za naším domem a právě na podzim je na mělké hlíně spadané listí tak barevné, že se pod ním hlína téměř ztrácí. Plánuji, že na jaře, ještě když nebude takové teplo, ale ani už taková zima, si tam udělám piknik. Jen tak sama se sebou. Vezmu si tam deku, košík s dobrotama a pěkně tlustou knihu. Skrz vysoké břízy budou prosvítat paprsky slunce, lehce mě budou hřát na kůži.
Je to krásná představa.

Když jsem se za hodinu vrátila z procházky domů, culík jsem měla úplně rozcuchaný od větru, který dnes venku nemilosrdně fouká. Převlékla jsem se s džínů, upravila si vlasy, ohřála ve varné konvici vodu na kávu a sedla si k počítači. No a zbytek už znáte.

PS: Článku o výchově dětí dvou lidí stejného pohlaví se dočkáte snad ještě do konce týdne!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss | Web | 24. října 2016 v 15:41 | Reagovat

Přeji ti brzké uzdravení ;-)

2 Karol Dee | E-mail | Web | 24. října 2016 v 15:45 | Reagovat

To je krásný leonek. :)

3 Shetlandy | Web | 24. října 2016 v 16:00 | Reagovat

My máme volno už ode dneška, takže mám spousty času na čtení - jsem ale hloupá husa a zapomněla jsem se spolužačce připomenout o sedmý díl Pottra, kterého jsem do konce října chtěla dočíst. Očividně to už nestihnu, co se dá dělat. xD

Podzim je moc pěkné období, jen nemám ráda chlad. Každopádně mi nikdo nemůže dávat za zlé, že jsem celý den zalezlá s knihou doma. Na to jsou podzim a zima naprosto ideální. :D

4 Anna | Web | 24. října 2016 v 16:54 | Reagovat

[1]: Mockrát děkuju!

[2]: Jé, poznalas plemeno :)? To se mi nestává často - děkujeme za pochvalu :)!

[3]: Já zase snáším špatně horko a proto zimu a podzim miluji a shledávám je famózními :).
Hah, tak aspoň máš chvilku čas i na jiné knížky! Já teď aktuálně čtu Jednou časně zrána, kterou jsem dostala jako recenzní výtisk a můžu ti říct, že se už nemůžu dočkat, až se přes ní dostanu - je to šíleně nečtivé :D :/.

5 Mia Rewlay | E-mail | Web | 24. října 2016 v 17:20 | Reagovat

Závidím ti to volno (ne tu nemoc), my jsme dneska psali 2 písemky, jedno skorozkoušení a nervy v kýblu. Ale pak bych nechtěla dopisovat tu látku, protože jsem na tohle neskutečný lenoch.
Miluju podzim, snášející se listy a tichou krajinu, jenom někdy ten vítr, co leze až pod svetr mi leze krkem..
Doufám, že ti bude brzo líp a že se ti piknik na jaře povede.. :)

6 Anita Barrasa | E-mail | Web | 24. října 2016 v 19:08 | Reagovat

To volno ti závidím, poslední dobou mi připadá, že je toho na mě až příliš, že snad začnu počítat dobu do středy i na minuty a sekundy... Podzim je sice krásné období a sledovat jeho krásu bych zvládla hodiny, ale taky mě při něm hrozně zmáhá únava. :D

7 Anna | Web | 24. října 2016 v 21:17 | Reagovat

[6]: Souhlasím! Já bych spala sice pořád, ať už podzim je, nebo není, ale během tohoto ročního období ještě dvakrát tolik :D. O matice se musím pekelně hlídat, aby mi ztěžklá hlava nespadla do sešitu :D.

8 Bestinblack | Web | 26. října 2016 v 14:42 | Reagovat

Musím zaklepat, že mě to zatím tenhle rok nepostihlo, i přesto že u nás proběhla chřipková. :D Minulý rok touhle dobou jsem už měla tři týdny v kuse rýmu. Snad ti teď už bude jen lépe. :)

9 Anna | Web | 27. října 2016 v 8:42 | Reagovat

[8]: Já minulý rok byla celý listopad doma se zápalem plic - takže doufám, že letos mě to mine :). Děkuju!

10 fakynn | E-mail | Web | 27. října 2016 v 15:49 | Reagovat

Taky jsem tak nějak padla s nemocí a nic moc teda, nemám podzim ráda hlavně kvůli té lítající chřipce všude.

Ten piknik zní opravdu skvěle, trošku mě mrzí, že bydlím v centru a ne někde na okraji, nic tu nemáme a když, tak je to daleko.

11 Penny | Web | 28. října 2016 v 12:56 | Reagovat

Podzim je skvělé roční období, ale já dávám přednost zimě :D Ačkoliv jsem pak vždycky nemocná a trvá mi strašnou dobu, než se vyležím, miluju tu zimní atmosféru a hlavně sníh, jehož se nejspíš už ani nedočkáme.
Zrovna ted' finišuju devítidenní volno, které jsme dostali (počítám i víkendy). Je super si jentak sednout, vzít si do ruky knihu a nepřemýšlet o ničem :D
Jinak se drž, snad už ti je lépe. Nejlepším lékem je kniha a hrnek čaje :D

12 Anna | 28. října 2016 v 18:35 | Reagovat

[11]: Tiše závidím :D. Já mám bohužel to štěstí, že se musím přes kratičké prázdniny učit chemii, ze které budu v úterý psát. Nemusím snad ani říkat, že umím velký kulový a chemii jsem otevřela jen jedinkrát a to v době, kdy jsem si stěžovala, že se to musím naučit :D.

Ale na druhou stranu mám hned následující týden zase volno a to už od čtvrtka, takže juchů :D.

13 Kik | E-mail | Web | 30. října 2016 v 0:07 | Reagovat

Teda :o tak snad už ti je lépe :') a máš moc krásného pejska. Já si taky prodloužila prázdniny o dva dny, udělalo se mi že stresu nevolno a zůstala ty dva dny doma... vtipné je že to bylo právě z toho že mi zrušili spoje do školy po celé dva dny, a stejně jsem se neměla do školy jak dostat. :D
Těším se na článek, tenhle mě opravdu zaujal :o

14 Smilee | Web | 31. října 2016 v 21:09 | Reagovat

Tak tohle můžu jen a jen závidět. Já si ty dva dny musela odchodit, i když jsem měla pocit, že brzo lehnu taky. Navíc dost lidí u nás ve třídě bylo nemocných a všichni jsme vypadali opravdu "moc živě". No, nehledě na to jsem dneska stejně byla pěknou dobu venku v tílku a točila přiblblé video (potlesk pro mě).
Jé, na ten nový článek se těším. Určitě to bude něco zajímavého na čtení. I když s tím, jak jsem na tom s pamětí se vsadím, že si vzpomenu zase až tak za měsíc a to už ten článek nenajdu. Ale budu se snažit sem chodit častěji :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama