Před pádem

28. ledna 2017 v 17:22 | Anna |  Recenze pro mudly
Každý knižní recenzent má před psaním další recenze nějakou stereotypní rutinu - alespoň všichni ti, které znám já. Někdo si uvaří čaj, nebo si pustí náhodně přehraný playlist písniček na youtube. Pak jsou tu lidé, kteří to moc neřeší, jen nafotí na rychlo pár fotek knížky a sepíšou své dojmy.
Já osobně těch věcí mám před psaním recenze víc. Z knihovničky si recenzovanou knihu vyndám na stůl vedle sebe, na internetu si otevřu další okno s poslední recenzí na svém blogu, abych věděla o čem mluvit a v jakém pořadí. Samozřejmě, že si nezapomenu pustit i nějaké písně z youtube, nebo spotify. A také pokaždé dumám nad tím, zda článek pojmenovat jménem knihy, nebo to nějak chytře zaobalit, aby z toho nebylo jasné, jestli se jedná o recenzi, nebo článek popisující můj život.


Dnešní recenze je na knihu, kterou napsal tentýž autor, který dělal scénáristu Sběratelům kostí. Jedná se o světový bestseller, který ohromil celý svět a umístil se na příčkách časopisu The New York Times. A já vám nyní přiblížím své dojmy z knihy.


David Bateman je muž ve středních letech, který má všechno. Je ředitel jedné z největších televizních společností, má krásnou ženu Maggie a dvě malé děti - devítiletou Rachel a čtyřletého JJ, nebo-li "Džejdžeje". Nic mu neschází - ale jeho ženě ano. David je neuvěřitelným workoholikem a neustále pracuje. Proto, když jej uprosí na rodinný výlet na Martha's Vineyard, je nadšená. Navíc poletí soukromým letadlem společně s několika přáteli.
Ale ne vše může skončit tak, jak chceme - a tak letadlo spadne do Atlantického oceánu. Všichni zemřou až na neúspěšného malíře Scotta Burroughse a čtyřletého JJ, který je rázem jedním z nejbohatších lidí v Americe.
Scott společně s malým chlapečkem na zádech přeplavou Atlantik a dostanou se na pobřeží - z malíře je z ničeho nic národní hrdina.
Ovšem tím tento případ nekončí. Mnozí se domnívají, že Scott stojí za pádem letadla, ale když se ho FBI ptá, co si pamatuje, nemůže si na nic vzpomenout. Jak to bylo před pádem?

"Nic není nemožné. Všechno je dosažitelné. Jen musíš dostatečně chtít."

- Jack LaLanne

Na Před pádem jsem měla zálusk už od poloviny října, a proto, když mi přišel ediční plán na měsíc listopad od Euromedie, uprosila jsem je na dvě knížky - na After: Pouto a na tento thriller.
Obálka knihy se mi líbí. Není nejkrásnější, kterou jsem kdy viděla, ale ani to není nic, nad čím bych ohrnovala nos. Líbí se mi, že se zanechala vzhledově stejná, jako je původní. Navíc, Knižní klub má dle mého nejnádhernější obálky společně s CooBoo na českém trhu. Mluvím jak o obálkách, tak o designu uvnitř knihy (úprava stránek, kapitol, atd.). Přebal knížky proto hodnotím průměrně.

Noah Hawley je pro mě stále neznámým autorem. Ačkoli zadní strana obálky hlásá velkými písmeny, že se jedná o scénáristu známého televizního seriálu Sběratelé kostí a tvůrce série Fargo, já toto jméno s Před pádem slyšela poprvé. Jeho styl psaní mě vůbec neohromil - ba naopak. Jsem přesvědčená o tom, že kniha měla až geniální nápad, ale Hawleyův styl psaní knížce maximálně tak uškodil. Opravdu jsem byla šokovaná, jak krkolomně jde napsat obyčejné věty. Proto jsem si tak jistá, když řeknu, že si od tohoto autora už nechci nic víc přečíst - nikdy.


Co se týče postav - víte, ono bylo opravdu obtížné si k nim vytvořit jakýkoliv hlubší vztah, protože jakkoliv je to těžké, musíme si přiznat, že byla většina z nich mrtvá. Celkem jsem ale měla ráda Emmu Lightnerovou, letušku. V ději je minimálně ale líbilo se mi, že se celou dobu tváří tak moc nezúčastněně a ke konci se dostává veškerá pravda na povrch.
Také se mi líbil Gus Franklin, hlavní vyšetřující. On byl po celou tu dobu asi ze všech nejlidštější a ačkoli jsem tohle slovo nechtěla použít, protože to zní tak... špatně, vzhledem k tomu, že se zřítilo letadlo, byl i nejmilejší. A to jsem jako čtenářka oceňovala, protože v knize, kde na sebe vlastně všichni hází špínu a vinu, je něco takového vítanou změnou.
Koho jsem neměla ráda vůbec, byl Scott. Ježiš, jak toho já neměla ráda! Ačkoli jsem milovník metafor a toho, když mají slova vě větě hlubší význam, on byl vážně případ. Například ta část, kdy je v televizi a má rozhovor s Billem Cunninghamem. Na všechny otázky odpovídá tak zamotaně, že z toho já jako čtenář nemám žádný zážitek. Ne, opravdu jsem ho neměla ráda.

Zápletka knihy byla prostá - zjistit, kdo stojí za pádem letadla. V knize byla hromada flashbacků, aneb minulosti. Každý flashback popisoval krátký časový interval před tím, než daná postava vlezla do letadla - tedy, co se dělo před pádem. Ze začátku se mi to docela líbilo - hlavně flashback manželů Kiplingových - ale postupně to začalo být otravné, protože to vyrušovalo čtenáře od hlavního děje.

Nebudu lhát, jsem ráda, že už mám knihu za sebou a mohu ji s klidným srdcem odložit do knihovničky mezi Jednou časně zrána a Vertigo. A obávám se, že následujících pár let si na ni ani nevzpomenu.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Knižní klub.

5/10*

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss | Web | 28. ledna 2017 v 17:59 | Reagovat

Wow, tak tuhle knížku si seženu v knihovně. Přesně můj šálek čaje!

2 Anna | Web | 28. ledna 2017 v 18:03 | Reagovat

[1]: Jak myslíš - já tě varovala :D :).

3 Gabriella | Web | 28. ledna 2017 v 18:44 | Reagovat

Máš dokonalý vzhled blogu! ♥
A tato kniha mě ani moc neláká, ale fotky jsou krásné!

4 Shetlandy | Web | 28. ledna 2017 v 19:31 | Reagovat

Tak za prvé... ty mi něco říkej o fotkách v článcích! Ty tvé jsou skutečně dokonalé (jen mě krapet tady, i na instagramu zarážejí fotky knih ve sněhu... copak jim nic neudělá? No, zkoušet to jistě nebudu. :D)
Každopádně co se thrillerů, čtu spíše fantasy, ale i z tohoto žánru mám autory, kteří mě zaujali; Dan Brown, Stieg Larsson a vlastně i Flynnová. Ačkoliv jsem od Browna četla zatím jen jednu knihu, Andělé a démoni, postava profesora Roberta Langdona je fascinující. A jeho knihy také. Stieg Larsson a jeho Milénium je skvělé, už se těším, až si udělám čas a sáhnu po třetím díle. Vyšetřování pádu letadla mě ale nijak zvláště nenadchlo; tím méně po tvé recenzi. Souhlasím, že má skutečně pěknou obálku, ale zřejmě bych se po ní ani v knihkupectví neohlédla. :)

5 Anna | Web | 28. ledna 2017 v 19:37 | Reagovat

[3]: Jé, moc ti děkuju, já ho také miluju! <3
Knížka také za moc nestojí, jak jsem naznačila v recenzi - jsem nadšená, že se ti líbí fotky, byla s nima hrozná práce!

6 Anna | Web | 28. ledna 2017 v 19:42 | Reagovat

[4]: Haha, děkuju! No, abych pravdu řekla, taky se mi do toho focení ve sněhu moc nechtělo a bála jsem se, že knížky nějak poškodím. Jenže u nás, bydlí kousek za Prahou (tak 15 min.), je sníh úplně tuhý a vůbec se knížek nedotkl. Byly sice trochu mokré, ale jinak nic :).
Já mám ráda psycho thrillery, hlavně ty od Flynnové. Dobrá byla také Dívka ve vlaku a teď mi doma straší Vážka od Bussiho, na kterou se už dlouho klepu. Ale abych pravdu řekla, také to není úplně žánr, který bych vyhledávala - alespoň myslím :). Nevím čím to bude, ale také se zase vracím k fantasy a musím říct, že mi tahle má změna vyhovuje :).

7 snilekpise | Web | 28. ledna 2017 v 20:12 | Reagovat

Tybrďoo.. nápad je to velmi dobrý, ale pokud je knížka napsaná nějak krkolomně :/ je to vcelku škoda.. ale pokud bych ji někde zahlédla, chtěla bych si ji zkusit přečíst :) hlavně mě zajímá ten závěr knížky, jak to všechno dopadlo a tak :)
Jinak.. tyjo, tvůj komentář mě div nerozplakal (to se mi moc nestává :')). Hlavně jsem ráda, že si zatím jediná, kdo si mě pamatuje a má stále aktivní blog, protože většina lidí ne a nebo ani neodepisuje.. což mě mrzí. Celkově jsem ráda, že si pamatuješ mé vcelku bezvýznamné články a pořád stěžování si, jaké to mám těžké - i když to bylo těžké.. a ano, vážně jsem to chtěla vzdat, ale když jsem si jednou v hodině řekla, že to za mě teď něco rozhodne -  protože jsem v hodinách protestovala a schválně jsem se nic nedělala a nesnažila se, tak učitelka nějak prohodila, že "když se tam chci dostat".. a najednou to bylo jasné, že za každou cenu tam být musím, a prostě jsem opět celý rok makala a najednou jsem tam :') - což byl taky důvod mého konce na starém blogu + že ho našla sestra, ale to není moc podstatné.. jsem moc ráda, že jsi šťastná za mě a že jsem se o to takhle mohla podělit, protože je to takový další krůček (či velký krok) pro můj hlavní sen :') děkuju moc. Btw, co mě ještě dorazilo k těm slzičkám je to, že jsem si všimla, že sis mě automaticky přidala do oblíbených :') já jsem tak moc šťastná <3 děkuju moc <3

8 Anna | Web | 28. ledna 2017 v 20:50 | Reagovat

[7]: Ale prosím tě - mě vždy potěší, když mohu někomu udělat radost, ale ještě více mě těší, že lidé, kteří přestanou s psaním a já o nich najednou vůbec nic nevím, nevím jestli se jim něco nestalo, jestli jsou vůbec živí, mi dají nějakou cestou potom vědět, že jsou v pořádku. Ať už tím, že začnou znovu psát, nebo naopak mi napíší jen krátký stručný mail ve kterém sdělují, že o ně nemusím mít starost :'). A já jsem moc ráda, že jsi mě zkontaktovala, protože jsem se vážně bála.
Před chvílí - asi tak minutu předtím, než jsem si přečetla tvůj komentář - jsem zhlédla trailer k The Age of Adaline a... wow. Příští víkend bych se na to mohla snad podívat, i když jedu na jarňáky pryč. Možná bych to stihla ještě v pátek večer :).
Každopádně k tvému komentáři - jsem ráda, že si plníš sny. Opravdu. Já se také snažím pro ně každý den něco udělat, snažit se a jít si za tím, co je pro mě teď aktuálně tak důležité - přijetí na vysněný gympl. Stále mám co zdokonalovat, neumím toho tolik...! Ale věřím, že v momentě, kdy proto člověk něco dělá, snaží se, se mu to vyplatí - jakýsi druh karmy, dalo by se to tak nazvat.
S oblíbenci to bylo prosím tě jasné :). Jsem ráda, že jsi šťastná!

9 smile-la | Web | 3. února 2017 v 13:57 | Reagovat

Tuhle knihu jsem si také chtěla přečíst a po tvé recenzi stále váhám, jestli do toho jít nebo ne. Povinné četby mám až nad hlavu, tak snad se k tomu jednou dostanu. Líbí se mi právě námět té knihy a to, jak jsi řekla, že je těžké utvořit si k postavám nějaký vztah nebo souznění. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama