Jak jsem se cpala dortem a široce se usmívala

13. března 2017 v 21:39 | Anna |  Papírový trůn
Jak už bývá tento rok zvykem, chtěla jsem článek zahájit mým obvyklým stěžováním si na všechno ohledně studia a školy, ale tentokrát se na to vykašlu. Protože přestože nic nestíhám - jak jste jistě sami zaznamenali - je tu jedna věc, o které prostě MUSÍM mluvit. Konkrétně se jedná o akci, které jsem byla součástí a myšlenka na ní, mi na rtech pokaždé vykouzlí široký úsměv, nehledě na to, kde a s kým zrovna jsem.
Touto akcí byla soukromá narozeninová oslava nakladatelství YOLI, na kterou jsem byla pozvaná úžasným člověkem a to sice Radkem, který má v YOLI blogery na starost. Už samotná pozvánka mě dokázala dojmout, ale akce... akce byla ještě lepší!



Abych pravdu řekla, vždycky jsem chtěla být tím blogerem, o kterého by se nakladateství a knihkupectví mohla poprat, jen abych šla na jejich akci. Tak daleko nejsem - a ještě hódně dlouho nebudu, jestli vůbec někdy budu - ale pozvánka od Yoli mě potěšila tak moc, že jsem následujících pár dní chodila s nosánkem trošku nahoru a cítila se jak hvězda Holywoodu.
Akce se měla konat 7. března v 16:00 v Café Kampus v Praze. To jsou takové ty okamžiky, kdy jsem opravdu vděčná za to, že jsem z Prahy a mám to do centra necelou hodinku. Netrvalo dlouho a zmíněné datum bylo tady a já jsem v šatech, lehce namalovaná a s tlučícím srdcem pelášila po Národní Třídě. Anděl na mém rameni mi radil, ať se široce usmívám a předpovídal, že to bude supr a krásné a že se budu bavit a poznám řadu skvělých lidí. Ďábel a tak trochu ňouma na druhém si představoval veškeré katastrofické scénáře - že budu u stolu sedět sama, lidi budou nepříjemní a všichni mě budou mít za šedou myšku v davu. Avšak andělík zvítězil (sláva mému titernému optimismu).

Když jsem totiž dorazila - o patnáct minut později, protože mi škola končila později - četla se zrovna ukázka z chystané knížky Jennifer Nivenové, Holding up the universe, která v Čechách vyjde pod názvem Váha vesmíru. Jedna z pořadatelek oslavy se mě zeptala na jméno (které si následně odškrtla na své listině) a s úsměvem mi do ruky vtiskla plátěnou tašku jako dárek. Dárek byl tak roztomilý (jak můžete vidět na fotografii)! Plátěnka s růžovým motýlkem, který nakladateství zastupuje už od jeho samotného vzniku a s nápisem "Lítám v příbězích" mi udělala takovou radost, že hned následující den jsem s ní už trajdala městem. Uvnitř tašky na mě čekala limitka od připravovaná knížky Láska v prachu hvězd, která vyjde příští měsíc (brzy očekávajte recenzi, mimochodem!) a ta nejroztomilejší tužka s logem Yoli. Už jen to mi na tváři vykouzlilo úsměv!
Když se dočetla ukázka z Váhy vesmíru - kéž bych uměla také tak dobře předčítat! - rozdal nám Radek a spol papíry na kvíz, který se týkal nakladateství a knih, které za ty tři roky vydali. Samozřejmě, že Anna věděla kulový, ale byla to neuvěřitelná zábava! Hádala jsem - a několikrát se trefila - ale většinu času jsem spíš očima odbíhala k obrovskému dortu, na který se mi zbíhaly sliny už od chvíle, kdy jsem vstoupila do místnosti.


1) Višňovo čokoládový dort, u kterého jsem zjistila, že mi chutnají višně
2) Láska v prachu hvězd (Krystal Sutherlandová), Yoli ponožky, Yoli plátěnka

Za chvíli na dort skutečně došlo a já stála ve frontě a laškovně házela očko na dortík přede mnou. Když na mě (konečně!) došla řada, měla jsem nejen možnost říct si o kusanec větší než moje hlava, ale také možnost seznámit se s Radkem. V životě (!!!) jsem nepoznala tak milého sympatického mladíka s tak širokým úsměvem. Moc mě potěšilo, když mě Radek poznal - nejspíš z fotek z blogu - a hned jsme si začali tykat.
Poté jsem se vzdálila se svým kouskem dortíku zpátky k našemu stolku, kde jsem seděla společně s Luckou Zelinkovou, kterou můžete znát z Martinusu, nebo z jejího knižního instagramu, moc milou holčinou Magdou z Wallet of Infinity blogu a ještě jednou dámou, ovšem na její blog jsem se jí neotázala (což mě trochu mrzí). S Magdou jsme si sedli a povídali jsme si pak celou dobu a nakonec se společně vyfotili i ve fotokoutku, kterému mám tendenci říkat neustále fotobudka, přestože tam budka nebyla ani jedna.


Já s Magdou - sama vypadám na fotografii neuvěřitelně rudě a ten široký úsměv je opravdu skutečný

Později jsem se fotila i s Radkem, bohužel fotku vyřadili - nejspíš, nebo se někde ztratila - což mě v první chvíli neuvěřitelně mrzelo, protože jsem chtěla mít nějakou vzpomínku na naše první setkání. Ale tak, vzpomínky jsou mnohem víc než kus papíru, na kterém stejně většinou vypadám jak někdo úplně jiný.
Celkově jsem si tuhle akci neuvěřitelně (milión vykřičníků!) užila a nemohu se dočkat na další YOLI setkání. Mrzí mě, že jsem se nemohla seznámit se všemi, ale nejde stihnout všechno, tak možná příště.
Ještě jednou moc, moc, moc děkuju Radkovi za pozvání a skvěle zorganizovanou oslavu, která mě tak dojala, že cestou domů ukáplo i pár slziček štěstí. Děkuju za to, že jsem poznala tebe Magdo, a doufám, že se ještě někdy uvidíme!

A nakonec...

Všechno nejlepší ke 3. narozeninám, Yoli!


PS: V blízké době by měl vyjít ještě jeden článek do Papírového trůnu ohledně nakladatelství Yoli, takže nezapomeňtě bedlivě sledovat můj blog!
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lucka | E-mail | Web | 13. března 2017 v 22:12 | Reagovat

Pane jo, tak to musela být jednoznačně paráda! :) Jsem moc ráda, že sis to užila.

2 Anna | Web | 13. března 2017 v 23:17 | Reagovat

[1]: Ano, bylo to opravdu něco! Jé, děkuju moc :).

3 Best In Black | Web | 14. března 2017 v 17:07 | Reagovat

To musela být vážně nádherná akce! Jsem šťastná za tebe, že se ti tohle podařilo a tak sis to tam užila! :) Ten dort vypadá vážně fantasticky a ty věci také.

4 Siginitou | Web | 18. března 2017 v 16:47 | Reagovat

No páni, to muselo být dobré :)
Jsem ráda že sis to užila :)

5 Anna | Web | 19. března 2017 v 20:47 | Reagovat

[3]: Ano, byla to úchvatná akce a skvělý zážitek :). Moc děkuju! Ano, na knihu bude co nejdříve recenze na blogu :).

6 Anna | Web | 19. března 2017 v 20:47 | Reagovat

[4]: Ano, bylo to naprosto brilantní! Děkuju :).

7 Invisible H | Web | 21. března 2017 v 19:21 | Reagovat

Dorty moc nejím, ale tento višňový bych určitě snědla :D
Musela to být pocta, být pozvaná na takovou akci. Určitě to byla ohromná zábava :)
A fotka je krásná - já žádné povedené fotky z fotokoutku nemám :D

8 Eliz | Web | 4. dubna 2017 v 11:20 | Reagovat

Doufám, že se potkáme minimálně při oslavě 4. narozenin :D

9 Anna | Web | 16. dubna 2017 v 16:10 | Reagovat

[8]: Jó to by bylo supr! :D

10 Anna | Web | 16. dubna 2017 v 16:11 | Reagovat

[7]: Haha, moc děkuju - a to určitě není pravda! Musíš mít také nějaké pěkné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama