Město z kostí

4. března 2017 v 22:55 | Anna |  Recenze pro mudly
Jsou lidé, kteří se ve svém oboru, profesi tak proslaví, že je zná každý, který se o daný obor alespoň trochu zajímá. V módě mezi takové autory patří například Tommy Hilfiger nebo Coco Chanel. Ve světě knihy máme takové autory, pány spisovatele a paní spisovatelky, také. A Cassandra Clareová se mezi ně rozhodně řadí. No řekněte, kdo z vás neslyšel o její veleúspěšné sérii The Mortal Instruments, která v České republice vyšla pod názvem Nástroje Smrti? Ve svém okolí nikoho takového neznám - ba naopak. Buď si chtějí moji knihomolští přátelé její knihy teprve přečíst, anebo už tak udělali dávno a o sérii už nějaký ten pátek básní.
A já, jako správný knihomol, nemohla zůstat pozadu. Pojďme si tedy Město z kostí shrnout.



Příběh vypráví o patnáctileté dívce Clary, která se jednoho letního večera vydává společně se svým nejlepším kamarádem Simonem do blízkého newyorského klubu. Má to být večer jako každý jiný, stane se však něco, co je všechno, jen ne normální. Clary uvidí přímo před svýma očima, jak tři lidé zavraždí návštěvníka klubu. Nejhrůznější je na tom však to, že se jí tito tři podivíni, kteří si přezdívají lovci stínů, snaží namluvit, že jejich oběť není člověkem.
O den později si Clary myslí, že se jí to všechno jenom zdálo - už jen z důvodu, že ty lovce stínů mohla vidět pouze ona. Toto její podivné dobrodružství ale jen tak neskončí a Clary se s nimi znovu setkává - a zjišťuje, že v jejím světě, světě, který dodnes považovala za svůj domov je další svět, město, ze kterého byla před lety vytržena.

"Nemůžeš zachránit ostatní, dokud nezachráníš sama sebe."

- Jeremiáš


Pravdou je, že Nástroje Smrti mám už nějaké ty dva roky v hledáčku. Pokaždé, když jdu do centra na doučování na školu, kam se hlásím, stavím se alespoň na pár minut v Paláci knih. Několik pater rozlehlá budova plná knih? Ano, tomu říkám palác. Nicméně pokaždé tu toužebně kroužím kolem sekce Fantasy a slastně vzdychám, když si prohlížím tuto sérii. Letos jsem si o ní řekla k Vánocům, ale nakonec jsem místo ní dostala zbývající dva díly Sirotčince slečny Peregrinové. A přece jen, knih z této série je tak moc, že mě jejich koupě odradila. No, po přečtení prvního dílu už ale nejspíš při další návštěvě Paláce knih neodolám a ten druhý díl si budu muset koupit.

Jak už je mým zvykem, zhodnotím nejprve přebal a obálku knihy. Jak jste si mohli všimnout o pár odstavců výše, první díl má i přebal podle filmu, který byl na základě tohoto příběhu natočen. Clary si zahrála Lily Collinsová a Jace, tedy jednoho z lovců stínů, si zahrál Jamie Campbell Bower. Film jsem viděla ještě před přečtením samotné knihy a musím se přiznat, že moudrá jsem z něho nebyla. Akorát jsem byla zmatená a nedokázala se v tom zorientovat. Přesto se mi i filmová přebálka líbí - obal je ale o mnohé krásnější. Krom toho, že je tedy ve stejném duchu jako další díly ze série (hodí se k sobě tedy), tak přece jen - kdo z knihomolů by dal přednos filmovému zpracování, před tím knižním? Nicméně oběma zpracováním dávám palec nahoru a hodnotím je velmi, velmi kladně.


Z autorky Cassandry Clareové jsem ze začátku byla trochu na rozpacích, alespoň co se jejího stylu psaní týče. Několik kapitol mi dělalo vůbec problém se do příběhu ponořit, přišlo mi, že to vzala moc zhurta a přespříliš s dějem pospíchala. Poté, co Clary ale pronikne do světa lovců stínů, se rychlost děje zklidní a já už knihu nemohla odložit.

Co se týče vybarvení charakterů u postav… nebudu lhát, hlavní hrdinka mě trochu zklamala. V některých ohledech. Bylo několik málo chvil, kdy jsem se přistihla, že bych jí nejradši omlátila hlavu knihu nebo s ní zatřásla se slovy: "Seber se ksakru, děvče!"
Opravdu, někdy jí už bylo hodně. Často mi působila jako malá holčička, která nemá o světu tušení a to mě znervózňovalo, přestože jsem věděla, že to tak autorka nejspíš zamýšlela. Nechovala jsem k ní ale vyloženě zášť, to rozhodně ne. Líbilo se mi třeba, jaký měla vzhled. Vždycky jsem chtěla být zrzka a v mladším věku jsem toužila být i vzrůstově menší. A pihy! Ty bych chtěla pořád. Nakonec si jí třeba ještě zamiluju, kdoví.

Jace jsem zbožňovala! Ten jeho rošťácký způsob vyjadřování a tajemný charakter - já byla zkrátka vždycky na ty tajemné charaktery. Ale zjistila jsem, že to většina čtenářů, alespoň ti, které znám. Někdy jsem se nachytala, jak se uculuji na stránky knížky, to bylo hlavně v případech, kdy flirtoval s Clary. Bohužel jsem si toho svého trapného úsměvu většinou všímala, když jsem seděla v metru a lidé na mě nechápavě koukali.

Dalším charakterem, kterým jsem byla velmi učarována byl rozhodně Luke, kterého jsem si velmi oblíbila. Jen škoda, že v knížce nedostal tolik prostoru, abych si ho užila více.

Moc jsem nemusela postavu Simona, ale věřím, že to nebylo ani tak kvůli postavě jako takové, jako spíš kvůli tomu, že se mu líbila Clary. Proč mají přátelé pokaždé tendenci to "přátelství" posunout na nový level? Nechci tady nikomu ničit naděje, ale tohle prostě nikdy nevyjde, protože na vás vždycky budou ti druzí z toho přátelství pohlížet pouze jako na velmi blízkého přítele - milují vás, ale ne tak, jak byste si to vy představovali.

Zápletka knihy je tak rozrostlá, že jsem z toho až v rozpacích. Jsem zvědavá, jak se toho autorka v dalších dílech zhostila a nemohu se dočkat pokračování. O co ale v knize tedy jde: v první řadě o to zachránit Claryinu matku, která byla unesena Valentýnem, o kterém si doteď všichni mysleli, že je mrtvý. Pak se do toho přimotá Pohár smrti a hromada, hromada příšer, které se musí za jeho nalezením zničit. Musím ale říct, že celou tu zápletku si zatím moc užívám.

Po přečtení prvního dílu vám tedy - těm, kteří ještě stále váháte tak, jako jsem váhala já - dávám zelenou a říkám, že si Město z kostí musíte přečíst! Krom toho, že se dočkáte nějaké akce, tak nechybí ani romantika, ani tajemno. A já, jako osoba, která se k fantasy žánru zase začíná po x letech vracet, o tom vím své.

Za zaslání recenzního výtisku převelice děkuji internetovému knihkupectví MegaKnihy.cz a skvělé Hance s Lenkou, které se o mě tak hezky starají!

9/10*

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss | Web | 5. března 2017 v 9:59 | Reagovat

Já sice fantasy nemusím, ale tvá recenze mě zaujala, zeptám se na ni v knihovně :)

2 inspiracenauteku | Web | 5. března 2017 v 12:24 | Reagovat

[1]: Já též!

3 Shetlandy | Web | 5. března 2017 v 13:20 | Reagovat

Já mám styl psaní Cassie moc ráda. Nástroje smrti mě chytly už od první strany. Jsem ráda, že i tobě se líbí. :D
Se Simonem jsem měla podobný problém, postupem dílů jsem si ho snad i malinko oblíbila. Mezi mé nejoblíbenější postavy ale nepatří.

4 Kiara | E-mail | Web | 5. března 2017 v 15:27 | Reagovat

Mě na druhou stanu Nástroje smrti moc neoslovily. Přečetla jsem první tři knihy a dál už jsem se prostě dostat nemohla. První kniha mi přišla předvídatelná, Clary jsem nesnášela a krom zajímavého světa lovců stínů a Jace se mi snad nic nezalíbilo.

5 Anna | Web | 5. března 2017 v 16:00 | Reagovat

[1]: Tak to jsem přemile ráda a rozhodne mi sem třeba jednou napiš, zda se ti knížka líbila tolik, co mě :).

6 Anna | Web | 5. března 2017 v 16:01 | Reagovat

[3]:  Mně Cassie oslovila až s dalšími stránkami, někde od poloviny knihy, kdy už kniha nebyla tak předvídatelná. Nicméně pro další díly si co nejdříve poběžím do knihkupectví :D.

7 Anna | Web | 5. března 2017 v 16:03 | Reagovat

[4]: Ne každého knihy osloví, ale to se může stát u čehokoliv. Mám ve svém okolí i lidi, které například vůbec nechytl Harry Potter. A já jako obrovský potterhead to samozřejmě těžce nesu. Nicméně i tak jsem toho názoru, že tři knihy jsou slušný výkon :).

8 Leace Drayen | E-mail | 5. března 2017 v 16:26 | Reagovat

Kdysi, teď už to můžou být tak čtyři roky, protože si pamatuji, že jsem ještě chodila na základku a v knihovně byla téměř obden (zaprvé jsme od ní bydleli jenom pět minut chůze a to ještě doopravdy krásným parčíkem, a zadruhé, což je ten důležitější faktor, jsem měla habaděj volného času a knihovna zkrátka představovala tu nejlepší volbu, kde ho celý trávit), jsem zcela náhodou narazila na Město z kostí v jednom z regálů, kam děti odkládaly knížky, které si nakonec rozhodly nepůjčit domů. Tohle první vydání mělo absolutně šílenou a musím říct i doopravdy ošklivou obálku, takže vůbec netuším, proč jsem se nad tím titulem smilovala a půjčila si ho domů. Každopádně, odstartovalo to u mě obrovitánskou obsesi - potřebovala jsem přečíst všechno. Naprosto všechno, co se tohohle světa týkalo. Pohltilo mě to, ta rozsáhlost zápletky, psychologie postav, všechno.

Dokonce jsem donutila T., aby si to přečetl. Bylo to skvělé období. Chodili jsme spolu na Hněvín, hrad, co se nám tyčí nad městem, a našli takovou skvělou vyhlídku, odkud vidíš na centrum, vilovou část, zkrátka na všechno. A  tam jsme spolu seděli a probírali, jak úchvatnou postavou je Valentýn. Už od začátku to byla T. nejoblíbenější postava, já mu přišla na chuť až ve třetím díle, i když je to pořád šílenec. Mluvili jsme spolu o každé maličkosti.

Vzpomínat na tuhle sérii je asi stejné jako vzpomínat na Harryho Pottera. Mám takový pocit, že nebýt těchhle knížek, nebyla bych tam, kde jsem teď. Nestrávila bych tolik nádherných dní na vyhlídce povídáním o knihách. Nepropadla bych čtení. Nepsala bych vlastní příběhy. Nebyla bych to JÁ.

Jsem moc ráda, že se ti první díl TMI líbil, že jsi mě touhle recenzí donutila přemýšlet nad starými dobrými časy. Měj se krásně!

9 Siginitou | Web | 6. března 2017 v 8:47 | Reagovat

Knihu jsem četla, je dobrá, docela se mi zalíbila :)

10 Smilee | Web | 7. března 2017 v 20:42 | Reagovat

Já jsem vždycky tak strašně nadšená, když se někomu TMI líbí! :3 Už je to dlouho, co jsem tuhle sérii přečetla a stylu Casiina psaní se stále nemůžu nabažit. Město z kostí je zatím začátek, ale počkej si na další knihy v sérii, které tě totálně dostanou (tedy alespoň mě dostaly, jelikož tam bylo takových nečekaných plot twistů).
Jinak, nejsem si jistá, jestli jsi už o tom slyšela, ale je tu ještě jedna malá série, které se jmenuje Pekelné stroje a odehrává se před TMI. Rozhodně bych ti jí doporučila přečíst před dalším pokračováním, jelikož díky tomu začne série od třetí knihy a výš dávat trochu větší smysl. A když jsi psala, že máš ráda tajemné postavy a líbil se ti Jace, určitě se zamiluješ i do hlavních postav tam (navíc je hlavní hrdinka velká knihomolka a měla jsem menší chuť jí jednu vrazit).
Simon jedna z mých nejoblíbenějších postav. Takový nerd, který mi je strašně podobný :3 Jinak na začátku to opravdu působí strašně ohraně s tím, že je do Clary Simon zamilovaný atd. ale díky Bože, kolem toho se naštěstí příběh netočí.
Umírám čekáním na Lord of Shadows a potřebuji další její knihy. Nevím jak to Cassie dělá, ale i přes to, že je tolik knih z prostředí lovců stínů, stále je to originální a já se od nich nemohu odtrhnout.
A také se omlouvám za poněkud delší komentář, ale Cassie a její knihy jsou mé lásky a u každé recenze na ně se musím pořádně vyjádřit (a taky mi možná chybí psaní článků, huh?). Jinak doporučuji číst další díly because shit will get real (měla bych přestat motat angličtinu do češtiny). Takže asi tak xDD

11 Eliz | Web | 9. března 2017 v 21:40 | Reagovat

Já jsem se zatím dostala jen k sérii Pekelné stroje a nevím, zda se pustím i do této série, 6 dílů je na mě docela dost :D

12 Eliz | Web | 9. března 2017 v 21:41 | Reagovat

Já jsem se zatím dostala jen k sérii Pekelné stroje a nevím, zda se pustím i do této série, 6 dílů je na mě docela dost :D

Btw, děkuji za vzkaz,v knize! Také jsem tě ráda poznala a doufám, že se ještě potkáme. Třeba na Světě knihy :)

13 Gabriella | Web | 11. března 2017 v 22:40 | Reagovat

Kdybych si napřed přečetla knihu a pak až viděla film udělala bych líp, možná bych se i dostala dál než k prvnímu dílu knihy. Ale námět je to dost pěknej ♥

14 Kory | Web | 2. dubna 2017 v 19:03 | Reagovat

Hohoho... Cassandra Clare a ta spisovatelka, kterou by měl každý znát? No, je možné, že je známá, nicméně tyto knihy podle mě patří spíš do kategorie celkem podřadných bestsellerů, po kterých za pár let pes neštěkne.
Kniha, přinejmenším první díl, je rozhodně zábavná. Má to docela atmosféru. Ovšem... vlastě, když si to tak uvědomím, většina věcí, co jsi vyzdvihla, mě naopak na téhle knize značně štvala. Nejvíc asi Jace. Ty jeho hlášky... jako jo, je to vtipný, ale řekněme si objektivně - takhle v realitě nikdo nemluví, takové ty supervtipné stírající stěry na dva řádky... to fakt určitě bude házet každejch pět minut. )
Všichni naopak kritizujou Simona, což mě taky přijde debilní, že se mu líbí Clary, ale tak co s tím má jako dělat, když je Clary tak strašně krásná?
Mě Simon naopak přijde jako jedna z těch realističtějších postav.
Pak jsem měla ještě ráda Aleca, a to je tak všechno.
Děj byl trochu spletitý, ale ještě to šlo, narozdíl od dalších knih, kdy už to začalo být pomalu neúnosné. Sekla jsem s tím na začátku čtvrtýho dílu, dál už to prostě nešlo. (Nutno říct, že jsem se dostala takhle daleko, což znamená, že mě to bavilo - ale ne to, že to je automaticky kvalitní literatura. A taky jsem se o tom chtěla bavit s kamarádkama, co to taky četly.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama